Sumako Koseki
Kronika kosti

Taneční představení KRONIKA KOSTI vzniklo z iniciativy o.s. SE.S.TA a bylo vyvrcholením více než dvouměsíční rezidence japonské umělkyně Sumako Koseki v Praze. Impulsem mu byla nejen plodná a dlouhodobá spolupráce s tanečnicí Buto S. Koseki, ale také její pražské setkání s výtvarnicí Adrienou Šimotovou a jejím dílem. Choreografie pro pět tanečníků naplnila tak setkání dvou velice silných uměleckých osobností. Do prostoru, na jevišti vytvořeném díly Adrieny Šimotové, vstoupil tanec jako paměť, která nezačíná zrozením a nekončí smrtí, paměť přesahující naše vědomí.

Téma, které Sumako Koseki zkoumala, je cesta sjednocení vnějšku a vnitřku, poslechu ticha a odkrývání paměti těla. A právě tímto si byly velmi blízké s Adrienou Šimotovou, jednou z nejvýznamnějších současných českých výtvarných umělců. Jejím hlavním tématem je lidská figura. Nesnaží se ale zachytit její podobu vnější, snaží se vyjádřit prostřednictvím lidského těla pocity obecnější, až existenciální. Využívá k tomu jak techniky a postupy klasické – malba, kresba, grafika, tak techniky speciální – textilní koláž, pigmentová kresba, muláž, frotáž nebo kresba barevnými pigmenty. Obě umělkyně, ač pocházejí z jiných kultur, sledují společné téma: stopy různých úrovní osobnosti, práce s charakterem průhledného a skrytého, s energií a dynamikou postavy.

KRONIKA KOSTI
Choreografie a režie: Sumako Koseki (Jap/Fr)
Tančí: Sumako Koseki, Marie Kinsky, Kateřina Dietzová, Hana Růžanská, Martin Krummholz.
Scénografie: Adriena Šimotová.
Light design: Jan Beneš-McGadie, Daniel Tesař.
Zvuk: Sumako Koseki, Jan Burian.
Kostýmy a scénografie: Adriena Šimotová, Pavel Brunclík, Julie Fox, Alice Klouzková, Hana Roubíčková.
Fotografie: Michal Selinger.
Grafika: Pavel Škoda, Studio 1

Představení vzniklo v produkci SE.S.TA, ve spolupráci s Divadlem Archa a za finanční podpory: Hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Institut Francais de Prague, Tartare a ANA.

 

Recenze

Nina Vangeli: Tanec v Arše probudil noční můry, 15. 4. 2004, Hospodářské noviny

„Pod názvem Kronika kosti a v produkci sdružení SE.S.TA uvedlo v úterý po Velikonocích pražské Divadlo Archa představení japonsko-francouzské choreografky Sumako Koseki. Tato umělkyně, tvořící ve stylu butó, vedla v Praze několikrát stáže...
Česká mise Koseki vyvrcholila tím, že k práci na novém představení přizvala mladé české tanečníky. Scénografii signovala jedna z předních českých výtvarnic Adriena Šimotová.
Choreografka a výtvarnice se setkaly v tématu paměti těla, prolnuly své sny v komorních šerosvitných obrazech rodiny z noční můry. Scéně dominovaly zvětšeniny frotáží Adrieny Šimotové, otištěné na bílých látkových pruzích. Byly to černé otisky těl; prostupovaly se šedými stíny, které bloudily mezi bílými látkami.(…)“
Autorka je redaktorkou časopisu Taneční zóna

Alex Švamberk: Setkání butó s Adrienou Šimotovou, 21. 4. 2004, Právo

„Na přípravě představení Kronika kosti, které mělo premiéru v půlce dubna v pražském Divadle Archa, se sešly dvě umělkyně pocházející ze zcela odlišných kultur. Tuzemská výtvarnice Adriena Šimotová a japonská tanečnice stylu butó Sumako Koseki.
Odlišnosti, jakými obě kultury vnímají svět, poznala Japonka i při práci s českými tanečníky, kteří v Kronice kosti vystupují. "Pro ně je velmi těžké současně cítit a být přítomen. Tato separace, kterou Japonci neznají, pochází z dualismu evropské filosofie," míní Sumako.
Tvorba české grafičky ji zaujala: "Její díla se pohybují na pomezí mezi objevováním se a mizením. Mezi žitím a umíráním."
Tím ladí s klíčovým tématem tvorby Sumako, jímž jsou vzpomínky ukryté v hlubinách mysli, které pomáhají překonávat pomíjivost bytí.
"Vzpomínek máme mnohem více, než kolik si jich běžně vybavujeme. Ty, které pocházejí z velmi dávných dob, překrývají další, ovšem nejsou logické a racionální. Butó je pro mě příležitost znovu je objevovat."(…)