Setkávání současného tance SE.S.TA

Info:

Text byl převzán v nezměněné podobě.

Zdroj: Taneční zona

Pozn.:
pokud konkrétní odkaz na zdroj po delší době přestane být funkční, je odebrán

Recenze: Pokus jak uchopit otázku taneční dramaturgie

Recenze, 4. 9. 2012, Taneční zona

Freska, ženy hledící vlevo

Autor: Nina Vangeli

Mezinárodní stáž coachingu choreografů
RECENZE /PRAHA - Již posedmé proběhla Mezinárodní stáž coachingů choreografů, organizovaná centrem choreografického rozvoje SE.S.TA a jeho tvůrkyní, tvrdošíjnou hraběnkou Marie Kinsky, která ji koncipuje jako „dialog mezi zkušenými choreografy a mladými adepty choreografie“. V rolích coachů se tu objevili jako vždy Dominique Boivin (alias Něžný bagr), Beatrice Massin (alias Král tančí) a Jean-Christophe Paré (alias Intelektuál).
Výsledky stáže byly představeny již tradičně večerem v Divadle Alfred ve dvoře. Večer to byl dlouhý. Vedle Mariiných věrných frekventantů těchto workshopů se totiž v programu letos objevily nové, a to taneční komunitě známé tváře, jako Tereza Hradílková, Lucia Kašiarová, Anna Polívková či Halka Třešňáková.

Novým jménem byla i turecká choreografka Belgi Adiguzel, studentka HAMU jejíž velmi vyspělou kontaktní choreografii excelentně provedli Nikol Frýšová a Jiří Waňka, člen baletu ND. Práce se vyznačovala zvláštní exaktní měkkostí interpretů, decentními, ale překvapivými rytmickými změnami, pohyby doznívaly dlouho, jako list, který se chvěje, nadnáší a otáčí, než definitivně dosedne. Přesto – ad sledovaná otázka dramaturgie -, bych měla k umělcům následující otázky: Jak by pojmenovali situaci, ve které se oba tanečníci nacházejí? Jak by pojmenovali svůj vztah? A co od sebe navzájem jejich postavy očekávají?

Získat si pozornost diváků dokázal i Benjamin Coyle z Německa. Jeho zdánlivě nezáludná variace na hudbu valčíkového spádu vzbuzovala iluzi nahodilosti. K ní přispíval nevinný dětský pohled pod vousy zahradního trpaslíka, hubené a uvolněné tělo, chvílemi přímo ochablé, jako by ponecháno samo sobě. Ve skutečnosti byla variace prošpikována potměšilými pohybovými vtipy, drobnými tanečními zcizováčky a romantická nabídka valčíku v pozadí nahrávala na jemné podvratné a ironické fauly. Z malého extraktu budoucího díla jsme samozřejmě nemohli vyčíst širší záměry, nicméně Benjamin Coyle zcela jistě vybočoval z řady.

Pokud jde o ironický odstup, určitě by si s ním rozuměla Tereza Hradílková a její performeři Kateřina Dietzová a Pasi Makela z Finska. Terezin příspěvek byl velkým překvapením, neboť jsme ji naposledy poznali jako sice ironickou, ale šťavňatě tělesnou a senzuální choreografující tanečnici v Proměnné, dialogu s izraelskou taneční umělkyní Eynat Ganz, nebo jako obdobně velmi fyzickou postavu v Brut Fabrice Ramalingoma. Tentokrát překvapila ukázkou z nového díla, chystaného na říjen do Ponce, která byla striktně konceptuální. Kateřina Dietzová, jak ji známe, tyto záměry podpořila s velkým pochopením. Nasadila si nevzrušenou konceptuální masku blazeované dámy, a její přesné pohybové a mimické reakce zaskakovaly svou absurdní nepřípadností a křížily se s obdobnými reakcemi jejího blonďatého chundelatého finského partnera roztržitého výrazu, oblečeného do jakéhosi klaunského pyžama. Ukázka si očividně dala také za cíl, aby se blížící se premiéra rozkecala. Nemám důvod nevyhovět.

Mezinárodní stáž coachingu choreografů

Se Se.s.ta nás čeká v blízké budoucnosti ještě jeden večer – v němž Bára Látalová (pokročilá studentka workshopů Se.s.ta) předvede výsledek svého „masterclass“ s Beatrice Massin. Jde o novinku, kterou Marie Kinsky se svým týmem právě zavádí – coaching taneční dramaturgie, což je obtížná disciplína, po níž se v poslední době ozývá volání čím dále tím častěji.

K týmu patří vedle Kamily Murlové, Evy Papánkové a Evy Dryové i tanečnice a tlumočnice Zdenka Brungot Svíteková, která byla vedle studentky stáže též okouzlující, a tak inteligentní tlumočnicí večera.

Na závěr se rozdávaly bílé lilie a slunečnice.