Setkávání současného tance SE.S.TA
Setkávání současného tance SE.S.TA
Festival současného tance Korespondance 2014
Musica cum gaudio
Další / předcházející
akce
Předcházející akce
SE.S.TA v rámci festivalu KoresponDance 2014 uvádí:

Duchovní hudba v českých zemích v době pobělohorské

Musica cum gaudio

22.00 (mapa místo 14)
Místo setkání na I. nádvoří je v 21.30 (mapa místo A)

Dokument aplikace Acrobat ReaderMapa areálu zámku s vyznačenými místy akcí [ PDF, 1 strana, 0,1 MB ]

Svatým patronům a ochráncům a přímluvkyni naší, Matce Panně, ku cti a slávě s radostí a z plna hrdla zpívej!

Vystoupení souboru Musica cum gaudio v poutním kostele Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře přinese průřez duchovní hudbou v českých zemích v 17. a 18. století. Program chce připomenout umělecký přínos tohoto období a stěží budeme hledat dobu, která významněji proměnila tvář našich měst a obcí. Zatímco barokní kostely jsou stále všem na očích a není je potřeba znovu objevovat, jak zněla jejich hudba, zůstává pro většinu z nás věcí víceméně neznámou.

Hudební program začne u dvou klíčových osobností české hudby 17. století, a to Adama Michny z Otradovic a Alberika Mazáka, člena cisterciáckého řádu, který na svůj oprávněný vstup do povědomí hudební veřejnosti teprve čeká. Z 18. stol. připomeneme pražské autory Antonína Reichenauera, Johanna Brentnera, Josefa Plánického a Bohuslava Matěje Černohorského. Z českých kantorů zahrajeme Litanie k patronu zdejšího kostela Sv. Janu Nepomuckému Josefa Václava Moravce. Program bude doplněn dvěma triovými sonátami Františka Ignáce Antonína Tůmy a Vincenza Albriciho, italského skladatele působícího na sklonku 17. stol. v Praze.

Ve vymezeném období se na našem území používalo tří jazyků a všechny budou v programu zastoupeny. Vedle obligátní latiny, která byla pochopitelně liturgickým jazykem, bude zastoupena čeština. V liturgickém prostoru se používala zřídka, avšak její užití např. pro Svatojánské litanie bylo v 18. stol. běžné. Němčina, jako třetí jazyk používaný na našem území, je zastoupen ve skladbě Maria Kron Kryštofa Haranta. Toto moteto se z programu vymyká časovým vymezením, reprezentuje dobu předbělohorskou, ale svými pěti hlasy podtrhuje číslovku pět, která je pro tento poutní kostel tak klíčová. Počet účinkujících je osm stejně jako počet rohů osmicípé hvězdy cisterciácké.

  • umělecký vedoucí souboru: Martin Šmíd - titulární varhaník při kostele Panny Marie Sněžné v Praze
  • počet účinkujících: 8 (soprán, alt, tenor, bas, 2x housle, 2 hráči basso continua)
  • délka: cca 60 min

Hudební program

  • Kryštof Harant – Maria Kron
  • Adam Michna z Otradovic – O Svatých Crhovi a Strachotovi, biskupích a patronech českých i moravských
  • Vincenzo Albrici – Trio sonata D dur
  • Alberik Mazak – Beata Dei Genitrix
  • Bohuslav Matěj Černohorský – Regina coeli
  • Johann Brentner – Litaniae Lauretanae
  • František Ignáz Antonín Tůma – Triosonata c moll
  • Václav Josef Moravec – Litaniae de Sancto Joanne Nepomuceno
  • Antonín Reichenauer – Salve Regina