Tanec a architektura na společné téma Cirkulace: Kulatý stůl jako prostor kontextualizace

Architektura v tanci

Právě v únoru také zahájila Fragnerova galerie spolu se spolkem studentů estetiky Katharsis přednáškový cyklus Estetika prostoru/Prostor estetiky (stále probíhá). Pozice diváka a jeho tělesnost spoluurčují architektonický prostor. Prostor interaguje s lidmi a potřebuje aktivní účast člověka, který do prostoru vstupuje. – Jak uvedla historička a teoretička umění Eliška Koryntová na své přednášce, která cyklus otevřela. Čeští teoretikové podle ní ve svých spisech často přirovnávají architekturu k hudbě a tanci. Citovala například Zdeňka Kalistu, který v knize Tvář baroka píše o plánech architektur, které jsou „zprohýbané do nejrůznějších křivek jakoby v tanci“.

Prostor a tělo jsou ve spojení, vzájemně se ovlivňují a navzájem se zvýznamňují. Sophie Billy řekla na kulatém stole, že si začala všímat architektury, když cítila její vliv ve vlastním těle a měla z architektury přímo fyzický pocit. Historii, i konkrétněji historii architektury nebo umění, lze podle ní vnímat tělem, pochopit ji v těle. Sophie se v tom inspiruje Georgem Balanchinem a především choreografem Williamem Forsythem, který zkoumá gravitaci, strukturu a architekturu prostoru, prostorové výzvy v tanečním kontextu, ale také architekturu v pohybu. Příkladem jeho práce, v níž skloubil zájem o architekturu a tanec, je choreografie One flat thing reproduced, již Sophie doporučuje ke shlédnutí. (Videa z představení se dají shlédnout na YouTube:

One flat thing reproduced on YT I
One flat thing reproduced on YT II
One flat thing reproduced on YT III

Mirka Eliášová navíc připomněla Forsythovu práci se závažími Nowhere and Everywhere at the Same Time. A také tak zvaný landscape dance, jemuž se věnuje tanečnice Anna Halprin (https://www.annahalprin.org/). Další referencí byl Thomas Hauert, který kombinuje pravidlo a náhodu. Či Beatrice Massine a její Mass B.

Nowhere and Everywhere at the Same Time on YT
Anna Halprin I
Anna Halprin II
Mass B

Prostor a strategie pohybu

Architektka Dorota Kluska upozornila na několik ikonických staveb. Newyorské Guggenheim muzeum, které je průzračným příkladem toho, jak se v architektuře může řešit téma cirkulace lidí. Nebo stavby Franka Gehryho (což je také spoluautor pražského Tančícího domu), který ve svém díle pracuje s tématem znejistění. Protože architektura ovlivňuje lidské chování v ní, pocity, strategie pohybu. Architekt vkládá do stavby i koncept pohybu lidí v ní – a může si s ním hrát, ovlivňovat ho.

Kulatý stůl zviditelnil reference a do větší šíře kontextualizoval vznesená témata (architektura, prostor, tanec, cirkulace). Pokračoval tak v tom, co patří k základním přesvědčením Centra choreografického rozvoje SE.S.TA – totiž v mezioborovém přístupu. V myšlence, že nikoliv uzavřenost, ale otevřenost jiným úhlům pohledu, jiným profesím a odlišným myšlenkovým konceptům obohacuje taneční scénu a umění i pedagogickou práci jednotlivců, kteří tuto scénu tvoří.