SE.S.TA Blog

Byla jsem oslovena, abych se ve spolupráci s tanečními umělkyněmi z Prahy a v dialogu s kurátorem Michalem Novotným pokusila choreografickými prostředky odpovědět na ambiciózní výstavu 1939–2021: Konec černobílé doby. Výstava se vyznačuje tím, že jsou zde k vidění výhradně díla ze sbírek Národní galerie Praha. Tím nejen svědčí o dějinách národa, ale také o osudech výtvarného umění v rámci těchto dějin a konečně i o samotné galerijní instituci coby křižovatce obou. Výstava sleduje pohyby napříč těmito sférami, zpochybňuje dělení na kolektivní a individuální a současně i spřízněný pojem (umělecké) svobody.

Autorky: Lucie Kocourková a Katarína Brestovanská | Jak osobní historie, chronická bolest a politické napětí ovlivňují tvorbu? Jaké to je tvořit umění uprostřed probíhajícího konfliktu? Lucie Kocourková a Katarína Brestovanská vyzpovídaly izraelské tanečníky Nitzan Moshe a Yotama Peleda během jejich rezidence ART KLASTRY ve Žďáru nad Sázavou. Přečtěte si o jejich tvůrčím procesu, plném improvizace, vzájemného sdílení a hledání podstaty tvorby.

How personal history, chronic pain and political tension affect the work? What is it like to make art in the midst of ongoing conflict? Lucie Kocourková and Katarína Brestovanská interviewed Israeli dancers Nitzan Moshe and Yotam Peled during their ART KLASTRY residency in Žďár nad Sázavou. Read about their creative process, full of improvisation, sharing and searching for the essence of creation.

Tanečnice a performerka Johana Pocková a scénografka a performerka Vendula Tomšů podaly jasnou výpověď: umění není určeno jen privilegované komunitě, která navštíví divadlo, ale všem, kteří chtějí prožít blízké setkání s duší zvířete a divadelním storytellingem i mimo prostory divadla. Tyto mladé umělkyně pracují s jemností a intimitou, přitom delikátním způsobem probouzejí nejen naše vizuální smysly. Každý, kdo se chce odevzdat zážitku, je „in“. Johana Pocková a Vendula Tomšů byly na rezidenci ART KLASTRY na zámku ve Žďáru nad Sázavou. Jejich nové dílo Potkat lišku jsem na rezidencii viděla hned dvakrát. Nabízím sondu do duše dvou lišek - mladých současných umělkyň.

SE.S.TA Centre for Choreographic Development hosted circus artists Stéphanie Nyota N'Duhirahe and Morgane Widmer as part of the ART CLUSTERS residency in Žďár nad Sázavou. Both artists come from Switzerland, but have been a solid part of the Prague circus community, based in Kulturní dům Mlejn, since 2010. Each arrived at the residency with her own project: Stéphanie with her experimental collage Šrámy/Děti z bakelitu (Children of Bakelite), in which she reflects on the experiences of people who were children during the Velvet Revolution, and Morgane with her project Carcasse, which explores the social – and environmental – impact of women’s clothing. For these projects, they switched roles, a considerate ecological practice within their platform Cie Pieds Perchés. Unfortunately, I didn’t manage to catch Morgane for the interview, so let’s dive into the interview with Stéphanie.