Through dialogue with movement artists and related professionals, we reflect on the material of our dynamically developing field. We aim to understand the themes and phenomena that influence artists' thinking and creation. Cross-country partnerships foster the exchange of perspectives and the enrichment of our collective knowledge.
Jak „obývat“ výstavu – a jak nás „obývají“ umělecká díla, ať už přítomná, nebo nepřítomná? Francouzský choreograf Alban Richard, umělecký ředitel Centre Chorégraphique National de Caen, přiváží do Prahy zkušenosti ze spoluprací s renomovanými institucemi jako Centre Pompidou nebo Louvre.
Rozhovor s tanečníkem, choreografem, režisérem, pedagogem a především FOFem (Father of Four) Mirem Kochánkem o jeho novém projektu Lidská aplikace.
Choreografické fórum, moderovaná mezioborová diskuse, v níž se setkávají odborníci, profesionálové a nadšenci z oblasti současného umění, které přesahuje rámec scénických umění, se odehrálo 5.–8. 10. 2024. Kromě skvělé dramaturgie tanečního a pohybového divadla, jež se letos doplňovala s nabídkou festivalu 4+4 dny v pohybu jsme měli možnost zúčastnit se hned tří workshopů: s Angelou Conquet, Samuli Nordbergem a Branislavou Kuburović.
I was invited to respond by means of choreography to the very ambitious exhibition “1939–2021: The End of the Black-and-White Era”, working with dance artists from Prague and in dialogue with curator Michal Novotný. The exhibition displays exclusively works from the NGP collection, which bear witness to the history of the country and the life of the visual arts in that history, as well as to the history of the institution itself, at the intersection of both. The exhibition traces the movements across these spheres, interrogating the distinction between collective and individual and the related notion of what we consider (artistic) freedom.
Byla jsem oslovena, abych se ve spolupráci s tanečními umělkyněmi z Prahy a v dialogu s kurátorem Michalem Novotným pokusila choreografickými prostředky odpovědět na ambiciózní výstavu 1939–2021: Konec černobílé doby. Výstava se vyznačuje tím, že jsou zde k vidění výhradně díla ze sbírek Národní galerie Praha. Tím nejen svědčí o dějinách národa, ale také o osudech výtvarného umění v rámci těchto dějin a konečně i o samotné galerijní instituci coby křižovatce obou. Výstava sleduje pohyby napříč těmito sférami, zpochybňuje dělení na kolektivní a individuální a současně i spřízněný pojem (umělecké) svobody.
