SE.S.TA Blog

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA hostilo na rezidenci ART KLASTRY ve Žďáru nad Sázavou cirkusové umělkyně Stéphanie Nyota N'Duhirahe a Morgane Widmer. Přestože obě umělkyně pocházejí ze Švýcarska, jsou už od roku 2010 pevnou součástí pražské cirkusové komunity, která působí v KD Mlejn. Každá přijela na rezidenci se svým vlastním projektem. Stéphanie s experimentální koláží Šrámy/Děti z bakelitu, kde zpracovává zkušenosti lidí, kteří byli dětmi během Sametové revoluce a Morgane s projektem Carcasse, který zpracovává téma sociálního a ekologického dopadu ženského oblečení. V projektech si vyměnily role, což je sympatická ekologická praxe v jejich platformě Cie Pieds Perchés. Morgane jsem už na rozhovor nezastihla, tak se ponoříme do rozhovoru se Stéphanie.

By writing this text, I wish to reflect on a topic discussed during the Choreographic Forum, organized by the Center for Choreographic Development SE.S.TA in Prague in November 2023. I use an open form to express my stream of thoughts, associations, and questions that arose while discussing fiction and reality in relation to my personal experience within the performing arts. The references in this text were provided by participants of the Choreographic Forum; some material comes from my notes on movement observation and artistic practice.

V divadle se setkávají lidé, kteří se před sebou stydí a přesto odhalují svou zranitelnost. Možná právě v tom spočívá estetický účinek performativního umění. Tato reflexe rozvíjí myšlenky z Choreografického fóra 2023, kde se debatovalo o vztahu tvůrců a diváků i o tématech manipulace a rituálu, jak se odrážela v představeních Love Bombing a BodyBodyBodyBody na festivalu 4 + 4 dny v pohybu.

Roman Škadra je slovenský cirkusový umělec žijící v Berlíně. Svůj rezidenční pobyt ART KLASTRY strávil na zámku ve Žďáru nad Sázavou, kde jsme se poprvé osobně setkali. O jeho uměleckém směřování jsme však neformálně hovořili už před rokem při online rozhovoru. Zaujala mě jeho píle, kontinuita, vytrvalost, jasná mysl a smysl pro detail, který cizeluje do poslední chvíle. Se svým zbrusu novým dílem Girevik ho můžete vidět na festivalu nového cirkusu Cirkopolis už tento týden v úterý 13. února 2024 v Divadle Ponec.

S nárůstem „nekonvenčních“ interaktivních a participativních formátů v performativním umění vyvstávají otázky, jak systém rozdělení moci ve společnosti ovlivňuje myšlení tvůrců¹. Zároveň tyto nové formáty odhalují potenciál spolupráce a hodnotu, již uměleckému dílu přinášejí diváci ve své rozmanitosti.