SE.S.TA Blog

Jak reinkarnovat dílo, které vzniklo pro tělo jiné umělkyně? Ve vídeňské galerii Albertina Modern letos na jaře skončila rozsáhlá retrospektiva Mariny Abramović. Mezi performerstvem, které zde re-performovalo její slavné práce, byla i česká tanečnice a choreografka Denisa Musilová. Jen chvíli před naším setkáním balancovala vysoko na stěně galerie na úzkém cyklistickém sedátku – bez opory nohou, s rozpaženýma rukama, téměř nehybně. Nahé tělo vystavené pohledu diváků i zjevnému nepohodlí. Co se přitom děje s performerkou a publikem? Co sama prožívá? A jaká byla příprava podle Abramović Method?

Opera PLUS | Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA pozvalo již poněkolikáté do Prahy choreografku a pedagožku Marthu Moore, která povede workshop, v jehož rámci pracuje s tzv. scores (tedy zadání nebo doslovně partitury). Jako tanečnice vyšla z moderních technik, aby se ale brzy nechala vtáhnout principy postmoderny a okamžité kompozice – i proto se při popisu její práce přidržuji raději termínu partitura než zadání. V našem rozhovoru přibližuje nejen to, co čeká účastníky workshopu, kteří chtějí prozkoumat nové možnosti tvůrčího procesu v tanci, ale překvapivě jsme se ponořily i do historie.

What separates life from death – a gesture. French choreographer Camille Mutel follows gestures in daily life, in ritual, in the countryside – tracing each movement until it becomes more than itself… We bring an interview with her from the international KoresponDance Festival 2025 in Žďár nad Sázavou where Mutel talks about her work drawing from tea ceremonies and French country tradition, and ends up with her twisting approach to collaboration with non-artists.

A fabric dances in the air. Your body mimics. Your chest expands, your gaze lifts, your breath deepens, your spine straightens, you feel pulled toward something greater than yourself. It’s beautiful, yet a technology of persuasion that bypasses critical thought and plant political affects directly into our bodies. In their performance AeReA (2019), which recently unsettled audiences at the KoresponDance festival, Ginevra Panzetti and Enrico Ticconi (IT/DE) strips flags of their national insignia to reveal their “plastic essence”. However, this raises questions: if the performance reveals the mechanisms of political spectacle, does it simultaneously reproduce them?

V rozhovoru o projektu Vigil Custody se Zden Brungot Svíteková (SK/CZ) z Ostružiny a Napsugár Trömböczky (HU) z výzkumné skupiny SVUNG vydávají do mnohovrstevnatého terénu úvah o materiální inteligenci těl – kamenných i lidských, o jejich tajuplně důvěrném příbuzenství, o metodách, setkáních s vědci a jazyce umění a vědy, který nás zcitlivuje vůči prostředí.