SE.S.TA Blog

„Fyzická zranitelnost se v cirkuse málokdy ukazuje,“ říká Bětka Tichá. O to víc jsou možná akrobatky a akrobaté zranitelní psychicky. A to chce ukázat všechno. Novocirkusová performerka ve svém novém sólu odhaluje křehkost těla i člověka vůbec. Aby shodila superhrdinský obraz akrobatky na laně, vrhá se paradoxně do extrémů – musí zároveň prozkoumat hranice své výkonnosti i vlastní intimity. Ve Frekvenci Bětka odevzdává kontrolu nad tím, co se ukáže z intimity technologiím a biometrickým senzorům. Může vůbec takový performativně-technologický biohack zprostředkovat subjektivní prožitek?

Výrazný slovenský básník Michal Papcun strávil týden na interdisciplinární rezidenci ve Žďáru nad Sázavou díky partnerství SE.S.TA a časopisu VLNA. Pracoval zde na nové sbírce Black Metal. Jak se může temná subkulturní estetika vztahovat k přírodě kolem zámku? V rozhovoru Papcun popisuje, co ve Žďáru zkoumal, jak pracoval s místem a jeho geniem loci a co jako literát nachází v performativním umění. Přečtěte si fragment z jeho rukopisu, který na rezidenci vznikal – a idylickou podzimní krajinu pod Zelenou horou už nezažijete stejně.

Isn’t art, by definition, a human activity for human audiences? In Vigil, British theatre-makerand choreographer Tom Bailey attempted to embody 26,000 extinct species – though, of course, he failed. Yet in this failure lies the question: can we ever escape our human point of view, or only see it more clearly? Recorded at the KoresponDance Festival 2025 in Žďár nad Sázavou, this conversation explores performing for and with trees, beyond human creativity, technology as empathy, playing outdoors versus indoors, and the practical challenges of creating truly green art.

V čem funguje umělecká praxe jako evoluční adaptace? Podobně jako houba a řasa v lišejníku „vědí", co má každá dělat, aby se vzájemně zabezpečily – tak i umělec či umělkyně volí tvůrčí prostředky, aby prosadili svou vizi. Choreografka, performerka a kulturní manažerka, zakladatelka festivalu Nu Dance Petra Fornayová (SK) v našem z rozhovoru hájí tuto: Ekologické umění by mělo hlavně prosazovat ekologickou vizi, a nejen používat ekologické prostředky. V rozhovoru z festivalu KoresponDance 2025 ve Žďáru nad Sázavou se vracíme také k jejím právnickým začátkům: Umění podobně jako právo prověřuje kánony systémů; jaký význam má jejich narušení pro společnost?

What separates life from death – a gesture. French choreographer Camille Mutel follows gestures in daily life, in ritual, in the countryside – tracing each movement until it becomes more than itself… We bring an interview with her from the international KoresponDance Festival 2025 in Žďár nad Sázavou where Mutel talks about her work drawing from tea ceremonies and French country tradition, and ends up with her twisting approach to collaboration with non-artists.