SE.S.TA Blog

Nahlédnutí do mysli tanečnice a začínající choreografky Žanety Musilové o vztahu mezi taneční interpretkou a divákem a o hře jako prostředku k vytváření napětí mezi těmito dvěma póly. Žanetu Musilovou jsem zastihla během rezidence ART KLASTRY na zámku ve Žďáru nad Sázavou. Společně s dalšími členy kolektivu SPOLK – tanečníky Adamem Kmentem, Davidem Králíkem, Kateřinou Jabůrkovou a dramaturgem Romanem Poliakem – byla součástí díla Entropie v choreografii Ester Trčkové. Zaujala mě Žanetina androgynní ambivalence – fyzická síla, která se doplňuje a zároveň kontrastuje s jejím dívčím vzezřením a hravým výrazem. Ten ovšem neinterpretuje, nýbrž nabízí divákům referenční bod pro projekci vlastních myšlenek a emocí.

Intimní rozhovor s choreografkou Ester Trčkovou a dramaturgem Romanem Poliakem o tom, jak vnímají stáří, o vlastních obavách ze stárnutí, o tom, jak tyto obavy rozpouštějí díky setkáváním se seniory a jejich vyprávění, a také o samotném tvůrčím procesu. Hovoříme o vzniku představení Entropie. Zároveň se dotýkáme průřezového tématu, jemuž se letos v Centru choreografického rozvoje SE.S.TA intenzivně věnujeme – jaká je pozice tvůrce a jaká je pozice diváka. Zjišťujeme, že v Entropii je publikum přítomno od samého počátku tvůrčího procesu jako zdroj inspirace, zkušeností a reflexe choreografky a jejího kolektivu.

Pozice tvůrce –⁠ pozice publika je téma, kterému se budeme v letošním roce na Blogu SE.S.TA  intenzivně věnovat. Tvůrci/tvůrkyně programově porušují umělecké konvence, aby zprostředkovali divákovi nový a zdá se i co nejintenzivnější zážitek.  Chtějí tak dostat diváky „na vlnu“ –⁠ katalyzovat v nich různé estetické, kognitivní či dokonce behaviorální procesy: zcitlivit je, proměnit jejich vnímání, rozvibrovat jejich těla, podnítit k přemýšlení či přímo k akci.

Artist, dancer, dramaturge and performer focusing her work on acrobatics and circus Stéphanie N’Duhirahe was this years resident in Žďár nad Sázavou. We asked her to write us more about her process of work  during her stay in the castle.

I’ve talked with Becka McFadden – choreographer, dance maker, dancer, performer and writer about her piece Vertigo, which she was developing during the Coaching Residencies 2020 last summer. As I was curious how the work evolved after the intensive time of Couching and what resonated with her until now and how it continues in this unclear pandemic temporalities. I proposed to ask questions about this piece through the tarot reading.