SE.S.TA Blog

Dance relies on the human body – for it may be the most anthropocentric of all art forms. Yet through the body, we are connected to our environment – people and the entire geosphere. How can we simply be with that? How can we transcend human self-centeredness in aesthetics and ethics? The project Vigil Custody explores the question of “how to be” – both physically and intellectually, through art, and the science of geology. In this conversation, Zden Brungot Svíteková (Ostružina, SK/CZ) and Napsugár Trömböczky (SVUNG, HU) traverse a multilayered landscape of reflections on the material intelligence of bodies – both stone and human – on their mysteriously intimate kinship, and on the methods and language of art and science that sensitises us to that.

Choreografické fórum, moderovaná mezioborová diskuse, v níž se setkávají odborníci, profesionálové a nadšenci z oblasti současného umění, které přesahuje rámec scénických umění, se odehrálo 5.–8. 10. 2024. Kromě skvělé dramaturgie tanečního a pohybového divadla, jež se letos doplňovala s nabídkou festivalu 4+4 dny v pohybu jsme měli možnost zúčastnit se hned tří workshopů: s Angelou Conquet, Samuli Nordbergem a Branislavou Kuburović.

I spoke with Becka McFadden and Daniel Somerville of Beautiful Confusion Collective about their upcoming performance Baroque Walks during and shortly after their residency ART KLASTRY in Žďár nad Sázavou Estate. I was so much interested into their work particularly for the reason that I have been too, working with Baroque references from architecture and music as a choreographer. I dive into their imaginative bubbles, to their multilayered spacious universe, which attracts me in a way that I wished to intervieved not only once. Wish you good read!

Intimní rozhovor s choreografkou Ester Trčkovou a dramaturgem Romanem Poliakem o tom, jak vnímají stáří, o vlastních obavách ze stárnutí, o tom, jak tyto obavy rozpouštějí díky setkáváním se seniory a jejich vyprávění, a také o samotném tvůrčím procesu. Hovoříme o vzniku představení Entropie. Zároveň se dotýkáme průřezového tématu, jemuž se letos v Centru choreografického rozvoje SE.S.TA intenzivně věnujeme – jaká je pozice tvůrce a jaká je pozice diváka. Zjišťujeme, že v Entropii je publikum přítomno od samého počátku tvůrčího procesu jako zdroj inspirace, zkušeností a reflexe choreografky a jejího kolektivu.

How do we care for each other in these times of pandemic isolations? When borders and social distancing lock us into our own bodies – forced to be detached in small bordered units, prohibiting us from meeting the other. Hapticality is denied by the only contact we have through screens. We need to touch, to feel the other – and through the other.