V dialogu s umělci*umělkyněmi z pohybového umění a souvisejících oborů reflektujeme materiál v naší dynamicky se rozvíjející profesi. Snažíme se porozumět tématům a fenoménům, které ovlivňují uvažování umělců a jejich uměleckou tvorbu. Díky partnerstvím napříč zeměmi vzniká prostor pro výměnu pohledů a obohacování kolektivních znalostí našeho oboru.
S nárůstem „nekonvenčních“ interaktivních a participativních formátů v performativním umění vyvstávají otázky, jak systém rozdělení moci ve společnosti ovlivňuje myšlení tvůrců¹. Zároveň tyto nové formáty odhalují potenciál spolupráce a hodnotu, již uměleckému dílu přinášejí diváci ve své rozmanitosti.
I spoke with Becka McFadden and Daniel Somerville of Beautiful Confusion Collective about their upcoming performance Baroque Walks during and shortly after their residency ART KLASTRY in Žďár nad Sázavou Estate. I was so much interested into their work particularly for the reason that I have been too, working with Baroque references from architecture and music as a choreographer. I dive into their imaginative bubbles, to their multilayered spacious universe, which attracts me in a way that I wished to intervieved not only once. Wish you good read!
Téma veřejného a intimního prostoru vyplynulo z potřeby nově definovat místo pro taneční a performativní umění během pandemie a v jejím důsledku. Vzhledem k uzavření divadel čelili umělci z celého světa výzvě najít nové způsoby, koncepty a formy pro uvádění svých představení a sdílení svých uměleckých děl. Jako umělci jsme toužili po spojení s vnějším světem, s našimi místními komunitami, stejně jako naši diváci toužili po stimulaci uměním. Potřeba sdílet umělecká díla a zpětná vazba od diváků byly existenční nutností.
The topic about public and intimate space emerged as theatrical space for dance and performing arts was challenged during the pandemic times. Artists around the world were searching for new ideas, concepts, or forms to stage their performances. Artists craved connections to the outside world and to their local communities, as did audiences. As theatres closed, artists were challenged to find new forms, venues, places or spaces to perform and share their work. The urge to share artwork was inevitable.
Artist, dancer, dramaturge and performer focusing her work on acrobatics and circus Stéphanie N’Duhirahe was this years resident in Žďár nad Sázavou. We asked her to write us more about her process of work during her stay in the castle.
